New reporting obligations for employers rejected but extra allowance for employees approved

The Czech Parliament has not approved the proposed amendment to the Czech Employment Act under which employers would have to report

• job vacancies, including information about such positions, within 10 days;
• employment, and changes to and termination of the positions of employees who are not participating in the sickness insurance scheme, within 8 days;
• the fact that they employ staff who are not participating in the sickness insurance scheme, within 8 days

Instead, the Czech Parliament approved an extra allowance for employees in quarantine of up to CZK 370 for the first 14 days of quarantine.

Reintroducing the rejected reporting obligations cannot be completely ruled out because the government could propose the draft legislation again, in a different form.

Mimořádný příspěvek zaměstnanci v karanténě

O co se jedná?

Nově navrhované ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů byly senátem odmítnuty. Sněmovna odmítavé stanovisko senátu následně nepřehlasovala. Navrhované povinnosti tedy nebyly definitivně schváleny. Ohlašovací povinnosti byly navrženy tzv. přílepkem k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci v karanténě, který tím pádem také nebyl schválen.

Vláda tedy předložila nový návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci v karanténě, který byl po několika úpravách schválen a podepsán prezidentem republiky.

Kteří zaměstnanci mají na mimořádný příspěvek nárok?

Nárok na mimořádný příspěvek v karanténě mají všichni zaměstnanci, kterým byla nařízena po 28. únoru 2021 karanténa podle zákoníku práce nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví a kterým z tohoto důvodu vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).

Výjimku tvoří ti zaměstnanci, kterým byla karanténa nařízena do pěti (5) dnů od návratu z ciziny, pokud se nejednalo o pracovní či služební cestu.

Z této výjimky vyplývá několik praktických problémů i zjevných nespravedlností. Například zaměstnanec, který se nenakazil v cizině a karanténa mu nebyla nařízena z důvodu jeho návratu z ciziny, nýbrž se nakazil po příjezdu na pracovišti či se po příjezdu na pracovišti setkal s nakaženým kolegou a z tohoto důvodu mu byla nařízena karanténa, nebude mít nárok na mimořádný příspěvek. Takový zaměstnanec tak bude fakticky trestán za výjezd do ciziny, přestože tento nemá žádnou souvislost s jeho karanténou. Vzhledem k nedomyšlené formulaci této výjimky senát navrhl, aby vláda připravila včasnou novelu, kterou by došlo k nápravě.

Jaká je výše mimořádného příspěvku?

Výše mimořádného příspěvku zaměstnanci v karanténě je 370,- Kč za každý kalendářní den trvání karantény.

Pokud by součet mimořádného příspěvku zaměstnanci v karanténě a náhrady příjmu přesáhl 90% průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zmeškaných hodin, pak se mimořádný příspěvek o tento rozdíl sníží. Zaměstnanec má tedy nárok maximálně na 90% svého průměrného výdělku.

Po jakou dobu se mimořádný příspěvek vyplácí?

Mimořádný příspěvek zaměstnanci v karanténě se vyplácí po dobu trvání karantény, nejdéle však po dobu prvních čtrnácti (14) dní.

Od kdy mají zaměstnanci nárok na mimořádný příspěvek?

Zákon nabyl účinnosti 5. března 2021 pod číslem 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Zaměstnanci mají nárok na mimořádný příspěvek v karanténě zpětně od 1. března 2021, a to až do 30. dubna 2021.

Kdo a jak mimořádný příspěvek hradí?

Mimořádný příspěvek v karanténě vypočte a hradí zaměstnavatel, a to v řádném výplatním termínu. Zaměstnavatel má navíc povinnost vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování písemný doklad obsahující údaj o zúčtovaném mimořádném příspěvku.

Může si zaměstnavatel částku zúčtovanou na mimořádných příspěvcích odečíst z povinných odvodů?

Částku zúčtovanou zaměstnancům na mimořádném příspěvku si zaměstnavatel může odečíst z odvodů na sociální pojištění. Přesto povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnancům mimořádný příspěvek nelze označit za neutrální, neboť zaměstnavatel bude mít s výpočtem, úhradou a odpočtem administrativní náklady, které bude muset uhradit z vlastních prostředků bez nároku na náhradu od státu či odečet z povinných odvodů.

Zaměstnavatel navíc (i) může nárok na odečet uplatnit pouze do tří (3) kalendářních měsíců po skončení karantény daného zaměstnance a (ii) musí mimořádný příspěvek vyplatit do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného, jinak mu nárok na odpočet nenáleží.

Zatím se počítá s tím, že odečet zaměstnavatel uplatní na tiskopisu „Přehled o výši pojistného“, kde bude nutné uvést údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.

Pokud je odečet vyšší než pojistné, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném na sociální pojištění. Pokud byla z pojistného odečtena vyšší částka než částka, na jejíž odečet zaměstnavateli vznikl nárok, považuje se tento rozdíl za dluh na pojistném na sociální pojištění.