Employee copyright

Briefing

An employee creative work arises from the creative activity of employees, even in situations that at first glance have nothing to do with artistic endeavour. However, under the Copyright Act, an employee is regarded as an author and consequently entitled to certain rights. Therefore, it may be useful for you to know what this concept means and what pitfalls to watch out for.

An employee creative work is a special type of work created by employees (authors) as part of their employment. In general, it is a literary, graphic or scientific work that is the unique result of creative activity in an author’s employment or service relationship. The work may be expressed in any objectively perceptible form, including electronically, permanently or temporarily, regardless of its scope, purpose or meaning. Such output may be, for example, a computer programme, manual, slogan, article, book, photograph, poster, logo and other graphic elements, invention, or database.

Although an employee creative work is based on the relationship between the employee and the employer, it is not regulated by the Labour Code but by the Copyright Act. The licence contract regulation contained in the Civil Code is also relevant to an employee creative work.

Employment contracts and an employee creative work

Certain conditions must be met for a creative work to be considered an employee creative work.

In particular, it must be produced by a person in an employment or similar relationship with the employer. Similarly, an employee creative work may be created by a member of the board of directors or other governing body of a company (e.g. a managing director or proxy).

In addition, the work must be created in the context of activities arising from an employment contract or agreement or activities concerning the company governing body. Therefore, the type of work referred to in the employment or similar contract must be sufficiently specific and cover the production of such work. If employees produce a creative work that in no way relates to their work duties (e.g. a programmer comes up with a slogan, which the employer then uses), it is not regarded as an employee creative work, and the employer cannot benefit from the work an employee created. The employer, therefore, requires the employee’s consent (licence) to use such work.

Rights arising from an employee creative work

Employees are the authors of employee creative works. However, they retain only “bare authorship”, particularly the right to claim that they are the author. In other respects, their rights are severely limited in comparison to those of a “standard” author, especially in terms of ownership rights, which are exercised by the employer.

On the other hand, the author’s personality rights remain unchanged by the concept of an employee creative work and cannot be waived or transferred/licensed in any way. Thus, authors may, among other things, decide whether and how their authorship should be indicated when their work is published. The author may also to grant permission for any modification or other alteration to be made to their work.

Consent to assigning ownership rights to the work to a third party

The employer may also assign the exercise of the author’s property rights to a third party. However, the employee must grant the employer written consent to do so, including in an employment contract. In this way, the employer can avoid potential problems if the employee refuses to grant consent after the work is created. Unless otherwise agreed, the employee’s consent is irrevocable and applies to any subsequent assignments.

Right to reasonable additional remuneration

If the work brings an employer commercial success that was clearly disproportionate to a salary or other remuneration, the employee may also claim additional reasonable remuneration. However, this right may be amended in advance with the employee or, by mutual agreement, excluded altogether. On the other hand, for computer programmes and databases, the right to additional remuneration does not arise by law but can be negotiated through a contract.

Recommendations

The legal regulation of employee creative works is a certain departure from the standard copyright law regulation and addresses the specifics of the employee/employer relationship. Although it is a relatively balanced set of rights and obligations, not all practical situations can be covered in general terms. Therefore, the law permits the parties to come to a different arrangement regulated by a contract. Mutual rights can thus be adapted to the specific circumstances of your situation, and surprises can be avoided.

If you have any questions, please do not hesitate to contact us. We are here to help you.

Zaměstnanecké dílo

Zaměstnanecká díla vznikají z kreativní činnosti zaměstnanců i v situacích, které na první pohled nemají s uměleckou činností nic společného. Zaměstnanec je však autorem ve smyslu autorského zákona, náleží mu určitá práva, a proto se Vám může hodit, když budete vědět, co tento institut vlastně je a na jaká úskalí si dát pozor.

Zaměstnanecké dílo je zvláštním typem autorského díla, které jeho autor vytvořil v rámci plnění povinností v zaměstnání. Obecně se jedná o dílo literární, grafické ale taktéž i vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora v rámci jeho pracovněprávního nebo služebního vztahu. Dílo může být vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Konkrétně takovým dílem může být například počítačový program, manuál, slogan, článek, kniha, fotografie, plakát, logo a jiné grafické prvky, vynález nebo databáze.

Ačkoli se zaměstnanecké dílo týká vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, není upraveno zákoníkem práce, ale autorským zákonem. Pro zaměstnacké dílo je důležitá i úprava licenční smlouvy v občanském zákoníku.

Pracovní smlouva a zaměstnanecké dílo

K tomu, aby autorské dílo bylo považováno za dílo zaměstnanecké, však musí být splněny určité podmínky.

Především musí být dílo vytvořeno osobou v pracovněprávním či obdobném vztahu k zaměstnavateli. Stejně tak může zaměstnanecké dílo vytvořit člen statutárního či jiného orgánu v obchodní společnosti (např. jednatel nebo prokurista) nebo společník veřejné obchodní společnosti či komplementář komanditní společnosti.

Dále musí být dílo vytvořeno v rámci provádění činností vyplývajících z pracovní smlouvy či dohody, respektive činností náležejících orgánu společnosti. Je tedy nutné, aby druh práce, který je uveden v pracovní či obdobné smlouvě, byl dostatečně určitě vymezen a aby pokrýval i vytvoření takového díla. Pokud zaměstnanec vytvoří dílo, které nijak nesouvisí s plněním pracovních povinností, například pokud programátora napadne slogan, který pak zaměstnavatel použije, nejedná se o zaměstnanecké dílo a zaměstnavatel nebude schopen využít výhod, které mu tento institut nabízí. Zaměstnavatel pak k využití takového díla potřebuje souhlas zaměstnance (licenci).

Práva ze zaměstnaneckého díla

Autorem zaměstnaneckého díla je zaměstnanec. Tomu však zbývá pouze tzv. „holé autorství“, zejména tedy právo na uvádění, že je autorem díla. Jinak je zaměstnanec ve svých právech vůči „standardnímu“ autorovi značně omezen, a to především v majetkových právech. Tato totiž vykonává zaměstnavatel svým jménem a na svůj účet.

Na druhou stranu, autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena a není možné se jich vzdát či je jakkoliv převést / licencovat. Autor má tedy například právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Autor má též právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla.

Souhlas s postoupením majetkových práv k dílu na třetí osobu

Zaměstnavatel může také postoupit výkon majetkových práv autora na třetí osobu. Zaměstnanec však k tomu musí zaměstnavateli udělit písemný souhlas. Tento souhlas může zaměstnanec udělit již v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel takto může předejít případným problémům, pokud by zaměstnanec odmítal souhlas udělit po vytvoření díla. Není-li sjednáno jinak, souhlas zaměstnance je neodvolatelný a platí i pro případná následná postoupení.

Právo na přiměřenou dodatečnou odměnu

Pokud by dílo přineslo zaměstnavateli komerční úspěch, který by byl ve zjevném nepoměru k mzdě nebo jiné odměně, zaměstnanci by vzniklo právo požadovat dodatečnou přiměřenou odměnu. Toto právo je však možné předem upravit se zaměstnancem, případně jej po vzájemné dohodě zcela vyloučit. V případě počítačových programů a databází naopak platí že, právo na dodatečnou odměnu zaměstnanci ze zákona nevzniká, ale lze takové právo sjednat smluvně.

Doporučení

Právní úprava zaměstnaneckého díla je určitým odchýlením od standardní autorskoprávní úpravy tak, aby byly zohledněny specifika vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přestože se jedná o poměrně vyvážený soubor práv a povinností, není možné v obecné rovině postihnout všechny praktické situace, a právě proto zákon stranám umožňuje, aby si smluvně upravily odlišný režim. Vzájemná práva tak lze přizpůsobit specifickým okolnostem Vaší konkrétní situace a předejít tím nečekaným překvapením.

Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte se na nás obrátit. Jsme tu pro Vás.