2024年4月17日
This article is also available in Czech.
The extensive amendment to the Labour Code of last October has received quite a lot of attention. Not so however with yet another amendment that came into force 1 January 2024 which concerns liability for wage claims in the construction industry and is especially important for businesses in that sector.
The new provision of Section 324a of the Labour Code stipulates that the contractor is liable for wages, salaries and remuneration from the agreements (hereinafter referred to as “wage claims”) of the subcontractor’s employees to the extent that they have participated in contractual performance for the contractor, up to the minimum wage. For the purposes of this provision, a contractor is defined as a construction business, i.e., a person authorized to perform construction or assembly work as the object if its activity under the Trade Licensing Act. A subcontractor by comparison is a person who carries out contractual performance in the course of the contractor’s construction activities. Note, however that employment agencies temporarily assigning employees to the contractor as their “users” are also considered subcontractors.
If the subcontractor does not pay employees their wage claim amounts, such employees may turn to the contractor to act as guarantor, who is then required to cover their wage claims up to the level of minimum wage (for work carried out in connection with the contractual obligation for that contractor) which currently amounts to 18,900 CZK (meaning that the guarantor does not cover full remuneration the employees should have received for work performed for their employer). Once a contractor has fulfilled this wage claim it can claim it by way of recourse against the subcontractor as employer. In most cases however, failing to pay wage claims suggests a more serious problem on the part of the employer, so whether such funds can be successfully regained is in question.
If there are multiple links in a contractual chain (general contractor, first subcontractor, second subcontractor, etc.), the legislation can be interpreted to mean that the contractor directly above the subcontractor who has not paid its employees' wage claims is always liable for the wage claims of the employees in the chain. However, the supplier at the top of the contractual chain (the general contractor) is also jointly and severally liable with that subcontractor.
A guarantor that fails to settle relevant wage claims may be fined up to CZK 2,000,000 for this offence.
The employee's right to claim such wages does not arise automatically. The employee must notify the guarantor in writing. The employee's request must include all statutory requirements and must be delivered to the guarantor within three months of the wage claim’s due date. The guarantor is then obliged to satisfy the employee's wage claim in a very short period - within ten calendar days of receipt of the notice. The guarantor must carry out deductions (including income tax) from the wage claims to be honoured according to special legislation. At the same time the guarantor is obliged to inform the employer of amounts paid out to individual employees as well as of the deductions.
There is an option for the guarantor to avoid liability. According to the Labour Code, the guarantor is not liable for wage claims if both of the following conditions are met simultaneously:
If the above conditions are met, the guarantor, i.e., the general contractor, shall not be liable for the wage claims of employees of subcontractors at lower levels of the contractual chain.
Employers are now obliged to inform their employees about the liability described above, about the identities of the guarantors and any changes, including the conditions, time limits and procedures for exercising their right to claim wages from the guarantor, and this obligation is to be carried out before the contracted work begins. Employers should have informed employees who started work on the contract before the amendment came into force within 1 month of the date of entry into force of the Act, i.e., by 1 February 2024.
If the employer fails to do so, he may be fined up to CZK 200,000 for the offence.
This new liability in the construction industry applies to wage claims arising since the beginning of 2024. The guarantor is therefore not liable for wage claims to which the employee is entitled before 2024. However, if there is a contractual relationship that arose before 2024 but which continues into 2024, the employee could claim liability from the contractor in relation to wage claims arising in 2024.
Because the introduction of this liability procedure is new, it is not yet certain how it will be implemented, how widely it will be used in practice, nor how broadly it will be interpreted. We can only recommend that construction businesses start working the procedure into their activities, as the danger of liability and related penalties is significant.
Clients/construction businesses should inform their employees of the existence of such liability in an appropriate manner. They should also take care to submit the documentation mentioned above to avoid being liable to satisfy a subcontractor's employees’ wage claims. In our opinion, since the moment “the contracted performance is commenced ", the time at which the documents are to be submitted as per the law, may not be the same as the date of conclusion of the contract, further adjustments to existing contracts are very important. For the same reasons, clients/business in the construction sector are advised to also arrange for further measures and commitments that will strengthen their position in the construction sector.
Rozsáhlé novele zákoníku práce z října minulého roku bylo věnováno už hodně pozornosti. Další novele, účinné od 1. ledna 2024, která se týká i tzv. ručení za mzdové nároky ve stavebnictví a která je důležitá zejména pro podnikatele ve stavebnictví, se však tolik pozornosti už nedostalo.
Podle nového ustanovení § 324a zákoníku práce platí, že dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců subdodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Dodavatelem se pro účely tohoto ustanovení rozumí podnikatel ve stavebnictví, tedy osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Subdodavatelem je naproti tomu osoba, která poskytuje smluvní plnění při stavební činnosti dodavatele. Pozor, za subdodavatele se ovšem považuje i agentura práce, která k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.
Pokud tedy subdodavatel svým zaměstnancům nevyplatí jejich mzdové nároky, mohou se takoví zaměstnanci obrátit na dodavatele jakožto ručitele, který je povinen jejich mzdové nároky (za práci vykonanou v souvislosti se smluvním plněním pro tohoto dodavatele) za subdodavatele splnit do výše minimální mzdy, která v současnosti činí 18 900 Kč (ručení se tedy netýká plné odměny, kterou měl pracovník obdržet za vykonanou práci od svého zaměstnavatele). Splní-li dodavatel tento mzdový nárok, může jej z titulu regresu uplatnit u subdodavatele jakožto zaměstnavatele. Neplnění mzdových nároků však ve velké většině případů značí významnější problém na straně daného zaměstnavatele, je tedy otázkou, zda bude možné jej úspěšně vymoci.
Pokud se v rámci realizace stavby nachází víc článků smluvního řetězce (generální dodavatel, první subdodavatel, druhý subdodavatel atd.), lze právní úpravu vykládat způsobem, že ručí za mzdové nároky zaměstnanců v rámci tohoto řetězce vždy dodavatel, který stojí přímo nad subdodavatelem, který svým zaměstnancům mzdové nároky nevyplatil. Současně však s tímto subdodavatelem ručí společně a nerozdílně také dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce (generální dodavatel). V případě, že ručitel neuspokojí příslušné mzdové nároky, může mu být udělena pokuta za přestupek až do výše 2 000 000 Kč.
Nárok zaměstnance nevzniká automaticky. Zaměstnanec musí ručitele písemně vyzvat. Výzva zaměstnance musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti a musí být doručena ručiteli ve lhůtě tří měsíců od uplynutí splatnosti mzdového nároku. Následně je ručitel povinen mzdové nároky zaměstnance uspokojit ve velmi krátké lhůtě – do deseti kalendářních dnů od doručení výzvy. Ručitel musí provést srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů (včetně daně z příjmů) z uspokojovaných mzdových nároků. Zároveň je ručitel povinen zejména informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách.
Ručitel má možnost se ručení vyhnout. Dle zákoníku práce platí, že ručitel za mzdové nároky neručí, pokud jsou současně splněny následující podmínky:
Při splnění výše uvedených podmínek neručí ručitel jakožto generální dodavatel ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.
Zaměstnavatel je nově povinen svým zaměstnancům sdělit informace o výše popsaném ručení, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůt a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to před zahájením práce na smluvním plnění. Zaměstnance, který započal práce na smluvním plnění v době před nabytím účinnosti této novely, měl zaměstnavatel informovat do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. do 1. února 2024. V případě, že tak zaměstnavatel neučiní, může mu být udělena pokuta za přestupek až do výše 200 000 Kč.
Nový institut ručení ve stavebnictví se týká mzdových nároků vzniklých od začátku roku 2024. Ručitel proto neručí za mzdové nároky, na které vzniklo zaměstnanci právo před rokem 2024. Pokud zde však existuje smluvní vztah vzniklý před rokem 2024, který však trvá i v roce 2024, nelze vyloučit, že zaměstnanec ručení u dodavatele ve vztahu ke mzdovým nárokům vzniklým v roce 2024 uplatní.
Vzhledem k tomu, že zavedení institutu ručení je novinkou, nelze s jistotou říct, jakým způsobem bude realizován, jak hojně bude v praxi využíván a jak široce bude vykládán. Podnikatelům ve stavebnictví tak lze jenom doporučit, aby s tímto institutem v rámci své činnosti již pracovali, protože hrozící výše ručení a sankcí není zanedbatelná.
Klienti / podnikatelé ve stavebnictví by měli náležitým způsobem informovat své zaměstnance o existenci takového ručení. Také by měli věnovat pozornost předložení výše zmíněných dokumentů za účelem vyloučení ručení za uspokojení mzdových nároků zaměstnanců subdodavatele. Vzhledem k tomu, že okamžik „zahájení realizace smluvního plnění“, k němuž mají být dle dikce zákona dokumenty předloženy, nemusí být shodný se dnem uzavření smlouvy, je dle našeho názoru velmi důležité další smluvní nastavení. Doporučit lze proto též sjednání nástrojů a povinností, které pozici klientů / podnikatelů ve stavebnictví posílí.