Authors
Markéta Deimelová

Markéta Deimelová

Partner

Read More
Patrik Albrecht

Patrik Albrecht

Associate

Read More
Authors
Markéta Deimelová

Markéta Deimelová

Partner

Read More
Patrik Albrecht

Patrik Albrecht

Associate

Read More

16 February 2021

Next step for a whistleblowing regulation in the Czech Republic

  • Briefing

The Czech Government introduced a new draft legislation transposing the EU Whistleblower Directive. The current proposal, which is the second draft, will probably be amended again during the legislative procedure. Legal professionals fear that the Czech Parliament will not be able to pass the bill within the transposition period as parliamentary elections are scheduled for October 2021.

In this article, we focus on four major issues:

  • Definition of legal entities obligated to establish internal reporting channels (this now means companies with at least 25 workers)
  • Material scope (now covered are all criminal and administrative delicts)
  • External reporting to the Ministry of Justice
  • Summary of penalties 


Stay tuned for more articles, as we continue to focus on compliance and whistleblowing issues, especially during the ongoing legislative procedure. 


Další krok k právní úpravě ochrany oznamovatelů v České republice 

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů („Zákon“) byl dne 1. února 2021 schválen Vládou ČR, která ho následně dne 9. února 2021 předložila Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 1150). Jedná se v pořadí již o druhou verzi návrhu Zákona, garantem je Ministerstvo spravedlnosti.

První varianta byla před více než rokem z Vlády ČR stažena a zcela zásadně přepracována. Zákon o ochraně oznamovatelů představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice“).

Osud Zákona je v současné době poměrně nejistý, neboť 8. volební období Poslanecké sněmovny (2017-2021) na podzim tohoto roku skončí. Pokud do té doby nebude zákon projednán v Poslanecké sněmovně bude jeho legislativní proces ukončen. V novém volebním období Poslanecké sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období, legislativní proces by tak musel být z určité části znovu opakován.

Jednání o návrhu Zákona se předpokládají poměrně zdlouhavá, neboť k Zákonu již nyní existují četné připomínky a lze očekávat mnohé pozměňovací návrhy. Lhůta k transpozici je sice stanovena k 17. prosinci 2021, nicméně je možné, že Česká republika opět nestihne transponovat další směrnici EU včas. I z toho důvodu se dále zabýváme pouze nejvýznamnějšími změnami a novinkami, které návrh Zákona přináší. Legislativní proces budeme i nadále bedlivě sledovat.

Okruh adresátů Zákona se rapidně rozšířil. Původní definice povinného subjektu – zaměstnavatele s alespoň 50 zaměstnanci, byla návrhem Zákona změněna na zaměstnavatele, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 25 zaměstnanců. Povinnost zřídit interní kanály a postupy pro oznamování a přijímání následných opatření má podle návrhu Zákona platit i pro veřejného zadavatele podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek (s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli, nejedná-li se o obec s rozšířenou působností). Zákon tak jde nad rámec Směrnice, která stanovila minimální práh 50 či více zaměstnanců pro povinné podniky a která stanovila výjimku 10 000 obyvatelů u obcí.

Zcela zásadně se též rozšířil okruh možných oznámení, když oznamovatelé mají být nově chráněni dle úpravy Zákona i v případě, kdy oznámí jakékoliv protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku, o kterém se dozvěděli v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností. Tato oblast nebyla Směrnicí ani první variantou návrhu Zákona jakkoliv předpokládána.

Návrh Zákona upustil od vytvoření specializovaného úřadu pro příjem externích oznámení, namísto toho počítá s rozšířením kompetencí Ministerstva spravedlnosti, jehož zaměstnanci by přijímali a posuzovali příslušná oznámení. I zde lze připomenout, že Směrnice vznik žádného úřadu, natož zatěžování Ministerstva spravedlnosti, nepředpokládá.

Pokud povinné subjekty neimplementují Zákonem vyžadované vnitřní systémy umožňující podání oznámení, bude jim hrozit pokuta až do výše Kč 1.000.000. Zákon prozatím stanoví, že povinné subjekty musí takovou povinnost splnit do 31. března 2022. Za vědomě nepravdivé oznámení bude hrozit oznamovateli pokuta až Kč 50.000, která se jeví jako nepřiměřeně nízká ve vztahu k pokutě pro povinný subjekt ve výši až Kč 1.000.000 nebo 5 % z čistého obratu za odvetná opatření proti oznamovateli (například znemožnění kariérního růstu, dopad na odměňování atd.).

Z výše uvedených vybraných ustanovení Zákona lze shrnout, že Zákon bude zcela jistě mít zásadní celospolečenský dopad, jak pro zaměstnavatele, velké, střední, ale i malé podniky, tak i pro budoucí whistleblowery.

Pokud máte již nyní jakékoliv dotazy týkající se správného nastavení vnitřních mechanismů a procesů umožňujících podání příslušného oznámení, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.

Call To Action Arrow Image

Latest insights in your inbox

Subscribe to newsletters on topics relevant to you.

Subscribe
Subscribe

Related Insights

flag of the European community
Competition, EU & trade

Patrik Albrecht nominated for this year's Young Lawyer's Contest

22 February 2021
Briefing

by Patrik Albrecht

Click here to find out more
pen close-up
Competition, EU & trade

State aid in connection with COVID-19

Available in Czech

22 October 2020
Briefing

by Markéta Deimelová and Blanka Vlachová

Click here to find out more
eu-flag
Competition, EU & trade

State aid concerning COVID-19

2 April 2020
IN-DEPTH ANALYSIS

by Markéta Deimelová and Patrik Albrecht

Click here to find out more