Impact of coronavirus pandemic on contracts

The extraordinary circumstances caused by the coronavirus pandemic have an obvious macroeconomic impact; however, they are also directly affecting B2B and B2C relationships. The governmental measures such as border closure, selective ban on the sale of goods and services and complete ban of certain other businesses have severe negative impact on retail, gastronomy and hotel & leisure sectors. In order to mitigate this negative impact and minimize the losses, it is essential to deploy all available economic and legal tools including revision of existing B2B and B2C contracts.

Renegotiation of contract due to substantial change of circumstances

Pursuant to Section 1763 of the Civil Code (“CC”), a change of circumstances occurring after the conclusion of a contract which results in the contract performance being more onerous for the affected party does not release such party from the obligation to perform. However, should such change be substantial, the affected party may demand renegotiation of the contract pursuant to Section 1765 CC in order to adjust the mutual rights and obligations to the changed situation.

The rule only applies if the change was indeed substantial as defined in Section 1765 CC which provides that a change is considered substantial if it establishes a gross disproportion in the rights and obligations of the parties by disadvantaging one of them, disproportionately increasing the cost of performance or disproportionately reducing the value of the subject matter of performance, which the affected party could neither have expected nor avoided. The occurrence of a substantial change of circumstances must be determined individually with regard to the nature of the respective relationship.

Even if the criteria set out above are met in a particular case and it thus qualifies as a substantial change of circumstances, the affected party may not merely withhold or delay the performance. Instead, it is enforceably entitled to request renegotiation of the contract. Generally, the parties must meet their contractual obligations until a new agreement is reached.

Prior to establishing whether in a particular case a substantial change of circumstances has occurred, it is advisable to verify whether the parties have not excluded the application of Sections 1765 and 1766 CC to the particular contract or whether they have not assumed the risk of substantial change of circumstances; in either case, no right to request a contract renegotiation would exist.

Regardless of whether the statutory criteria enabling the renegotiation of a contract pursuant to Section 1765 CC were met or not, the parties may consider renegotiation of the contractual terms including postponement of maturity of certain obligations as a reasonable voluntary tool preventing future and more severe consequences, particularly in cases where interference with economical stability of the contractual partner may be fatal.

Release from the obligation to pay damages upon occurrence of force majeure

The Czech Civil Code provides in Section 2913 that the occurrence of force majeure releases the affected party from an obligation to pay damages. A force majeure event occurs if the performance of a contract is either temporarily or permanently prevented by an extraordinary, unforeseeable and insurmountable obstacle arising independently of the debtor’s will and prior to the debtor’s default with the particular performance. In current situation when governments introduce restrictive measures largely affecting the whole society and its everyday functioning, the courts may conclude that the coronavirus pandemic qualifies as force majeure. If the force majeure criteria are fulfilled, the debtor is released from its duty to pay the damages incurred by the creditor in connection with the non-performance.

When considering applicability of this extraordinary measure, it must be also considered that a force majeure incident does not prevent every performance. There is no doubt that the provision of service, performance of work or delivery of a product may be prevented by force majeure. However, performance of financial obligations may be prevented only to a limited extent, for instance if bank transfers are not working due to a force majeure incident and in the same time it is objectively not possible or illegal to settle the due amount in any other manner.

Revocation of contract due to impossibility of performance

Further, Sections 2006 through 2009 CC stipulate that the contract ceases to exist if its performance becomes impossible. Should the performance become impossible partially, the contract is also revoked only partially unless its nature or purpose suggest otherwise. However, this provision is an extraordinary measure applicable only in case of objective impossibility of performance. The law explicitly states that performance is not impossible if the debt can be discharged under more difficult conditions, at higher costs, with the help of another person or only after the agreed deadline. This provision may be applicable in cases where certain performance has been directly and unequivocally banned by the government; however, scrutiny of individual circumstances is necessary.

Applicable provisions of contract

The current conditions caused by the coronavirus pandemic may trigger the contractual provisions aimed at extraordinary events including force majeure. Typically, this would be an entitlement of the affected party to delay or postpone performance or entitlement for a discount or even termination of the contract. However, the nature of the events must be considered carefully as in some cases, typically in retail, circumstances preventing the applicability of such provisions may exist as well. A governmental decree banning operation of retail or shopping centres will have different implications than a decision of an individual operator or tenant to shut down the premises due to the risk of the coronavirus spread.

Good morals

The good morals criterion is a general guideline which should help maintain a balanced and healthy business relationship which has been affected by the coronavirus pandemic. The parties should apply good morals already during contract negotiation and reflect it in the newly determined terms. Should the affected party not be able to use any of the above-mentioned legal means, it is likely that the criteria of good morals would be used by court when assessing a particular contract.

Insurance

The impact of the coronavirus pandemic may be also mitigated by applicable insurance including the insurance of interruption of business which may include interruption caused by measures adopted by public officials and authorities. The scope of such insurance and any applicable exclusions and exemptions will however need to be assessed individually based on relevant policies.

Governmental subsidies

The current extraordinary situation leads governments of the affected countries to introduction of extraordinary economy support packages including financial support of the most affected sectors, postponement of loans instalments and other measures. Such support packages are intensively considered by the Czech government as well.

Potential source of compensation is also the Act No. 240/2000 Coll. (so called Crisis Act), which introduces an entitlement to claim damage from the state if such damage was caused by governmental measure aimed at averting a critical situation. Existence of such entitlement may be considered in relation with the governmental decree of 14 March 2020 banning retail sale of goods and services.

However, the extent of the claim including a potential claim for recovery of immaterial damages and loss of profit are unclear. Such potential claim has been further relativized by governmental decision of 24 March 2020 by which the measures restricting retail have been subsumed under the legal regime of Act No. 258/2000 Coll., on protection of public health.

The current situation is indeed extraordinary, and the economy and businesses are facing new and unknown challenges. Such situation may lead to adoption of simplistic solutions that have not been sufficiently thought through or are even ill-conceived, both of which are capable of misinterpreting and deforming the law. Such approach is surely undesirable and should be avoided as it may damage the business environment for the future as well and prolong or deepen the uncertainties caused by the pandemic. 

Dopad koronavirové pandemie na smluvní vztahy

Mimořádné podmínky koronavirové pandemie mají již nyní nepochybně dopady na naše hospodářství, a to jak makroekonomicky, tak i bezprostředně na vztahy mezi podnikateli navzájem a podnikateli a spotřebiteli. Opatření přijímaná vládami, včetně uzavření hranic, zákazu prodeje zboží a služeb v maloobchodních provozovnách a provozování některých obchodních činností těžce doléhají na podnikatele zejména v maloobchodu, gastronomii a ubytovacích službách. Ve snaze minimalizovat vzniklé i očekávané ztráty zvažují podnikatelé využití všech dostupných ekonomických a právních prostředků, včetně revize již uzavřených smluvních vztahů.

Nové jednání o smlouvě v důsledku mimořádné změny okolností

Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti takovým způsobem, že se plnění stane pro dotčenou stranu obtížnějším, nemění to podle § 1764 občanského zákoníku („OZ“) nic na povinnosti této strany svůj závazek splnit. Jedná-li se ale o podstatnou změnu okolností, může dotčená strana podle § 1765 OZ požadovat obnovení jednání o smlouvě s cílem nové úpravy vzájemných práv a povinností, jež by lépe odpovídala změněné situaci.

Pro použitelnost zákonné úpravy je klíčové posouzení, zda jde skutečně o podstatnou změnu okolností. O tu jde dle § 1765 OZ jen tehdy, založí-li v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné strany, neúměrným zvýšením nákladů plnění, nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Zároveň musí platit, že dotčená strana nemohla takovou změnu rozumně předpokládat ani ovlivnit. Existence podstatné změny okolností tak musí být posuzována v každém případě individuálně a s přihlédnutím k okolnostem konkrétního smluvního vztahu.

I když jsou v konkrétním případě zákonné předpoklady splněny a o podstatnou změnu okolností skutečně jde, neznamená to, že dotčená strana není povinna plnit. Taková změna okolnosti zakládá pouze právo na jednání o změně smlouvy, které je případně i soudně vynutitelné. Strany jsou ale i nadále povinny plnit své smluvní závazky, a to až do okamžiku, kdy se na změně svých závazků dohodnou.

Před posuzováním, zda jde v konkrétním případě o podstatnou změnu okolností, je ale nutno prověřit, zda strany ve smlouvě použití § 1765 a § 1766 OZ výslovně nevyloučily, nebo zda jedna ze stran na sebe nepřevzala riziko změny okolností.

Bez ohledu na existenci zákonných předpokladů pro vyvolání jednání o změně smlouvy dle § 1765 OZ může být ale nové jednání o smluvních podmínkách, včetně odložení splatnosti některých vzniklých závazků, racionálním prostředkem předcházení budoucím závažnějším následkům, zejména je-li patrné, že zásah do ekonomické stability smluvního partnera může mít fatální povahu a následky.

Zproštění povinnosti k náhradě škody v důsledku zásahu vyšší moci

Zákon v § 2913 OZ upravuje možnost zproštění povinnosti k náhradě škody při porušení smluvních povinností v důsledku zásahu vyšší moci. Vyšší mocí se rozumí situace, ve které splnění povinnosti ze smlouvy zabránila dočasně nebo trvale mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli dlužníka, a to ještě před tím, než se dlužník ocitl v prodlení s plněním dané povinnosti. V situaci, kdy vlády sahají k restriktivním opatřením majícím na běžné fungování společnosti významný dopad, by soudy skutečně mohly dospět k závěru, že za takovou vyšší moc lze považovat i koronavirovou pandemii. Jsou-li podmínky zásahu vyšší moci naplněny, nemusí dlužník hradit škodu vzniklou věřiteli porušením smluvní povinnosti.

Při posuzování použitelnosti této mimořádné úpravy je třeba brát v potaz, že vyšší moc nevylučuje automaticky jakékoli plnění. Zabránit lze nepochybně například poskytnutí služby, provedení prací nebo dodání výrobku. Zabránění peněžitému plnění si ale lze představit pouze tehdy, pokud by v důsledku vyšší moci přestaly fungovat bankovní převody a zároveň nebylo objektivně možné nebo zákonné uhradit závazek jinak.

Zrušení smlouvy v důsledku nemožnosti plnění

Zákon dále v § 2006 až § 2009 OZ předvídá možnost zániku celého závazku v případě nemožnosti plnění pro nesplnitelnost závazku. V případě pouze částečné nemožnosti plnění zaniká závazek pouze zčásti, ledaže z jeho povahy nebo z účelu smlouvy plyne opak. Jedná se ale o mimořádnou úpravu zaměřenou na objektivní nemožnost plnění. Zákon totiž výslovně uvádí, že plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Úprava by zřejmě mohla dopadat na případy, kdy určité plnění bylo přímo zakázáno opatřením vlády nebo jiného orgánu; i zde je ale ovšem třeba posoudit konkrétní okolnosti případu.

Použitelná smluvní ujednání

Podmínky koronavirové pandemie mohou vyvolat použitelnost smluvních ustanovení pro případ mimořádných okolností, včetně vyšší moci. Typicky tak může jít o právo na odložení plnění, slevu nebo dokonce jednostranné ukončení smlouvy v případě nemožnosti požívání smluvně dohodnutých plnění. Například u maloobchodních provozoven je ale nutno brát v potaz i povahu okolností, jež jejich využití zabránily. Jiné důsledky může mít veřejnoprávní zákaz provozování maloobchodní činnosti nebo zákaz provozování nebo zpřístupnění obchodních center na straně jedné a svobodné rozhodnutí nájemce prostory neužívat nebo neprovozovat z obavy ze šíření koronaviru na straně druhé.

Dobré mravy

Obecným vodítkem, které by mělo napomoci zachování rovnováhy ve vztazích, dotčených koronavirovou pandemií, je kritérium dobrých mravů. Ty by strany měly uplatnit už při jednání o nové smlouvě a promítnout je do nového nastavení podmínek. Nebude-li ale dotčená strana moci použít žádných z výše uvedených konkrétních institutů, lze očekávat, že kritérium dobrých mravů by mělo přijít v potaz při posuzování příslušného smluvního vztahu soudem.

Pojištění

Dopady koronavirové pandemie mohou být zmírněny také pojištěním, včetně pojištění přerušení provozu, které může krýt různé situace včetně přerušení provozu z důvodu úředního zásahu. Rozsah pojištění a případné výluky z něj bude ale nutné posoudit individuálně na základě sjednaného pojištění a všeobecných pojistných podmínek.

Podpůrná opatření státu

Mimořádné okolnosti probíhající pandemie vedou vlády postižených zemí k přijímání mimořádných opatření na podporu ekonomiky, včetně finanční podpory nejvíce zasažených odvětví, odložení splátek půjček a úvěrů a dalších opatření. O takovýchto opatřeních intenzivně uvažuje také vláda České republiky.

Potenciálním zdrojem možných kompenzací je také tzv. krizový zákon č. 240/2000 Sb., upravující nárok na náhradu škody vůči státu v souvislosti s krizovým opatřením státu. Konkrétně takový nárok přicházel v úvahu v souvislosti s krizovým opatřením vlády ze dne 14. března 2020, zakazujícím maloobchodní prodej a prodej služeb. Rozsah náhrady škody, včetně případné úhrady nemajetkové újmy a ušlého zisku, je však nejednoznačný. Případný nárok na náhradu škody byl navíc po 24. březnu 2020 dále zrelativizován přesunem omezujících opatření v maloobchodu pod režim zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Současná situace je zcela mimořádná a hospodářství i podnikatelé se musejí potýkat s novými a dosud neznámými výzvami. Taková situace může snadno svádět k prvoplánovým a nepromyšleným řešením, při kterých může být právní úprava deformována a dezinterpretována. Takového přístupu je žádoucí se vyvarovat, neboť by mohl poškodit podnikatelské prostředí i do budoucna a prodloužit nebo prohloubit právní nejistoty pandemií vyvolané.